top of page
Vyhledat

Lov žraloků v Mexiku

Lov žraloků zůstává pro mnoho rybářských komunit v Mexiku důležitým zdrojem příjmů a významně přispívá k ekonomice země. Mexiko patří mezi deset zemí s největším počtem vylovených žraloků na světě. Mnohu druhů žraloků, které se v Mexiku loví, přitom patří mezi ohrožené druhy a některým hrozí úplné vyhynutí, pokud se současná situace nezmění. Žraloci jsou pro zdravý oceánský ekosystém naprostou nezbytností a je proto nutné zavést vhodná opatření na jejich ochranu.


Historie lovu žraloků v Mexiku sahá až do předkolumbovské éry, kdy starověké civilizace jako Aztékové a Mayové lovily žraloky podél pobřeží. Tito dávní rybáři používali tradiční metody rybolovu, jako jsou ruční udice a harpuny. Vylovení žraloci byli součástí jídelníčku, ale také různých obřadů.


Největší změna v rybolovu nastala s vývojem novodobých technik. Na počátku 20. století se lov žraloků v Mexiku začal vyvíjet následkem používání moderního rybářského vybavení a technik. Komerční výlovky žraloků se tak v minulém století dramaticky zvýšily s rozvojem nových technologií, které umožňují lovit více, dále, a hlouběji v oceánu. Navíc vzrůstala celosvětová poptávka po žraločích produktech, jako jsou žraločí ploutve, maso a olej ze žraločích jater.



Podle statistik orgánu CONAPESCA, mexické národní komise pro rybolov a akvakulturu, je rybolov žraloků v Mexiku z hlediska úlovků jedním z největších na světě. Mexiko patří mezi deset zemí s největším počtem vylovených žraloků a z hlediska celkového úlovku žraloků je na 6. místě. V posledním desetiletí Mexiko hlásí úlovek přibližně 20 000 až 40 000 tun žraloků ročně. V Mexiku se úlovky hlásí ve dvou kategoriích: "tiburón" (španělsky žralok) pro dospělé jedince velkých druhů (zvířata, která měří více než 1,5 metru) a "cazón", pro mladé žraloky velkých druhů a dospělé jedince malých druhů (1,5 metru a méně). Název cazón se také často používá jako označení žraločího masa v supermarketech a restauracích, a mexičtí spotřebitelé si proto často nemusí být vůbec vědomi, že jedí žraloka.



Počet tun vylovených žraloků v jednotlivých mexických státech (součet "tiburón" a "cazón"), zdroj: CONAPESCA

Historická produkce žraloků a rejnoku dle roku v tunách, zdroj: CONAPESCA


Historicky se komerční lov žraloků v Mexiku zaměřuje především na žraloka mako, žraloka modrého, žraloka kladivouna, žraloka tygřího, žraloka bělavého a žraloka hedvábného. Tyto druhy jsou loveny pro maso, ploutve a olej a cílí se na ně pomocí tzv. longlines, velmi dlouhých lan s vlasci s návnadou, a sítí, které mohou zachytit velké množství jedinců najednou. Postupem času a vlivem novodobých technik se odvětví lovu žraloků v Mexiku mění. Některé druhy, které byly v určitých oblastech kdysi běžné, se tam již léta nevyskytují. Sami rybáři při rozhoverech připouštějí, že lovit žraloky je práce stále náročnějí, musí vyplouvat dále na otevřené moře a lovem trávit delší čas. Loví přitom také stále menší jedince, jelikož žraloci velkých druhů rostou poměrně pomalu a dožívají se vysokého věku. To vše je proto, že žraloci jsou na některých místech vylovováni v takových počtech a takovým tempem, že se jejich populace nestíhají obnovovat. Ekosystém trpí nedostatkem žraloků a rybářům jejich lov přináší stále menší výdělky. Výlov žraloků na stávající úrovni tak není neudržitelný.


To, že žraloci ubývají v důsledku nadměrného rybovu a tento vývoj je neudržitelný, je nepopiratelné. Mexická vláda tak začala postupně zavádět některá opatření na jejich ochranu.

Několik druhů žraloků je chráněno mexickými zákony a nesmí se lovit vůbec, patří mezi ně žralok velrybí, žralok bílý a žralok veliký. Tito žraloci jsou však chráněni především kvůli své velké turistické hodnotě - návštěvníci Mexika se za nimi vydávají plavat nebo potápět a přináší vysoké výdělky. Je určitě přínosné, že jsou tyto druhy chráněny, ale motivace pro jejich ochranu je spíše ekonomický než ekologický.


Mexická vláda rovněž zavedla sezónní zákaz lovu žraloků, aby je ochránila v období jejich rozmnožování. Žraloci některých druhů totiž migrují v daných sezónách na určitá místa, aby se zde rozmnožovali. Jejich ochrana v tomto obodbí tak napomáhá šancím na obnovu populací. Žraloky je zakázáno lovit v mexických vodách:


  • 1. května - 31. července: v Pobřeží Tichého oceánu a Kalifornský záliv, tj. v Baja California, Baja Californa Sur, Sinaloa, Nayarit, Jalisco, Colima, Michaocán, Guerrero, Oaxaca, Chiapas.

  • 1. května - 30. červma: státy Tamaulipas, Veracruz a Quintana Roo

  • 15. května - 15. června a 1. - 29. srpna: státy Tabasco, Yukatán a Campeche.


Jako člen úmluvy CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) se Mexiko rovněž zavázalo regulovat mezinárodní obchod s druhy uvedenými na seznamu CITES. Tato úmluva reguluje obchod mezi jednotlivými členy, to znamená, že výlov přímo nezakazuje, ale má na něj vliv, jelikož může znemožnit následný vývoz žraločích produktů. Zde se dozvíte, které druhy žraloku na seznamu CITES jsou a jak omezení obchodu funguje.


Populace žraloků však stále klesá v důsledku různých hrozeb, včetně nadměrného rybolovu, který buď na žraloky cílí přímo nebo je vylovuje důsledkem nešetrných rybolovných technologií, a ničení přírodního prostředí. Kromě toho zůstává velkým problémem obchod s ploutvemi, který podporuje poptávku výlovu žraloků. Účinnost zákonů snižuje také jejich nedostatečná kontrola a prosazování. Pro zajištění přežití těchto zvířat je třeba udělat ještě mnoho práce. Ochrana žraloků, změny v regulacích, zvyšování povědomí a dobře informovaná komunikace mezi rybářskými komunitami a spotřebiteli musí být prioritou pro zajištění budoucnosti zdravého oceánského ekosystému.



8 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comentarios


bottom of page