Od sedmdesátých let minulého století po celém světě poklesl počet žraloků o 71 % a odhaduje se, že lidé každý rok zabijí dalších 100 milionů jedinců. Protože jsou žraloci vrcholovými predátory, jsou nezbytní pro rovnováhu mořského ekosystému a jejich pokles má devastující dopad na zdraví oceánu a přírody jako celku. Ekoturismus je možností, jak postupně přivést hodnotu žraloků pro přírodu do širšího veřejného povědomí a zároveň přímo ovlivnit množství vylovených žraloků nabídkou alternativního zdroje příjmů pro rybáře, kteří žraloky loví. Tímto způsobem udržitelný turismus slouží jako dvojitě účinné řešení tím, že chrání životy žraloků a zároveň předchází ekonomickým obtížím v komunitách, které se spoléhají na rybolov jako hlavní zdroj obživy.
Hrozby pro žraloky
Populace žraloků v našich oceánech klesají především v důsledku lidských aktivit jako je nadměrný rybolov, ničení jejich přirozeného prostředí a změna klimatu. Rybolov je v současné době pro žraloky hrozbou číslo jedno. Poptávka ze strany asijských zemí po produktech z žraloků - jejich ploutvích, játrech a chrupavce pohání masivní výlov žraloků. Ploutve žraloka jsou klíčovou složkou polévky, která je tradičně vnímána jako symbol bohatství a společenského postavení v Číně, a vysušené ploutve žraloka jsou proto draženy za vysoké ceny za kilogram v obrovských halách. Na obchodě se žraločími produkty vydělávají především překupníci. Rybář, který žraloky fyzicky vytáhne z oceánu, obdrží pouze malý zlomek konečné prodejní ceny. A co se stane se zbytkem žraloka? Maso je obvykle prodáváno ve státě, kde byl žralok uloven, za ještě nižší cenu. Menší žraloci (mladí jedinci nebo dospělí jedinci malých druhů) obvykle vůbec nejsou vyváženi a jsou levně prodáváni na místním trhu na maso. Navzdory nízkým ziskům a tvrdé práci spojené s rybolovem žraloků je tato aktivita často jediným způsobem, jak mohou místní rybáři uživit své rodiny.
Počty žraloků přitom dosahují globálně kritických limitů udržitelných pro zdraví oceánů. Žraloci jsou vrcholovými predátory, což znamená, že jsou na samém vrcholu potravního řetězce s pár dalšími druhy. Udržují počty ryb a dalších živočichů pod nimi v rovnováze a eliminují slabé a nemocné jedince. Jednoduše řečeno, když žralok zmizí z potravního řetězce, populace ryb pod ním se stávají nadměrné, což ovlivňuje počty a zdraví dalších organismů pod nimi. Nikdo nedokáže přesně odhadnout, jaké by byly důsledky zmizení žraloků jako druhu celkově, ale je jisté, že by to znamenalo změnu stavu celého již dosti narušeného oceánského ekosystému. Vědci v Austrálii toto dokázali studií, ve které si položili otázku: Mohlo by zmizení velkých predátorů zhoršit dopady změny klimatu? Studie vycházela z toho, že pokud by tygří žraloci zmizeli z jedné australské zátoky, kapustňáci a želvy - nerušené přítomností žraloků - by spásali mořskou trávu v neudržitelném množství a tempu. Proplouvající žraloci jim totiž jinak nedovolují zůstat na jednom místě příliš dlouho a spást veškerou trávu. Pokud ale žraloci zmizí, nic jim v tom nebrání. Tato výzkumná práce tak skutečně prokázala, že když vrcholoví predátoři nejsou přítomni, nejen že se rozpadne struktura ekosystému, ale rychlost spásání býložravci znemožňuje ekosystému se zotavit.
Dalším faktorem přispívajícím k alarmujícím počtům žraloků v našich oceánech je jejich strategie přežití. Žraloci v různých podobách přežívají na naší planetě více než 420 milionů let. Dosud pro ně jejich strategie skvěle fungovala a pomohla jim čelit mnoha evolučním výzvám. Žraloci žijí dlouho, pomalu rostou, jsou velcí, rozmnožují se v pozdějším věku a mají málo mláďat - mají tak strategii podobnou spíše velkým savcům než rybám. Investují tedy hodně času a energie do potomstva, které na svět přivedou, což znamená, že každý jedinec má lepší šanci na přežití. Například samice žraloka bílého nebo žraloka kladivovitého dospívá pohlavně kolem 15 let, samice tygřího žraloka kolem sedmi let. Aktuálně ale není vůbec neobvyklé, že jsou žraloci uloveni ještě před tím, než mají šanci se rozmnožit, a rychlost, kterou jsou loveni, zabraňuje jejich populacím obnovit se udržitelným tempem.
Poskytují regulace a zákony dostatečnou naději pro žraloky?
V posledních letech se zdá, že odpovědné orgány a státy si začínají si uvědomovat vážnost situace a předpisy o rybolovu žraloků přibývají. V listopadu 2022 byla většina žraloků přidána na seznam CITES, mezinárodní smlouvy, která reguluje mezinárodní obchod s ohroženými druhy. Evropská komise v současné době projednává návrh iniciativy Stop Finning EU na zákaz obchodu s ploutvemi žraloků v Evropské unii. Tyto kroky jsou velmi pozitivní, ale zatím nejsou závazné a může v nich být učiněno mnoho výjimek. Navíc je problém rybolovu velmi složitý a žraloci jsou jím významně ovlivněni i tehdy, když nejsou přímo cíleni, například ničením jejich přirozeného prostředí nebo tím, že jsou žraloci loveni jako vedlejší úlovek na místech, kde je cíleno na jiné dravé ryby.
Proč ekoturismus?
Ekoturismus vytváří skvělou příležitost zachránit významné množství životů žraloků, a to dokonce, aniž by turismus v daných oblastech byl nutně založen na interkacích se žraloky samotnými. Každá oblast, která může nabídnout bohatou divokou přírodu, může přitáhnout návštěvníky. Nejprve se ale podívejme na oblasti vhodné pro turismus se žraloky (potápění nebo plavání s žraloky).
Zejména v posledních letech se turismus se žraloky stal důležitým zdrojem příjmů pro mnoho regionů po celém světě. Toto odvětví rychle roste a turisté proudí do destinací, kde mohou sledovat nebo se potápět se žraloky v jejich přirozeném prostředí. Takový turismus může prospět celým komunitám zvýšenou poptávkou po dalších službách, jako je doprava, ubytování, stravování a mnoho dalšího. Již existují studie, které to dokazují. Můžeme se podívat na příklad Baham, kde před asi 30 lety vláda s pomocí několika mezinárodních organizací implementovala program na ochranu žraloků, který se nyní opravdu vyplácí. Žraloci a rejnoci přináší do jejich ekonomiky asi 114 milionů dolarů ročně. Studie vědců z Vancouveru dokonce spočítala, že potápění se žraloky přináší globálně 314 milionů USD ročně a přímo vytváří deset tisíc pracovních míst. A tento počet stále roste, protože popularita této aktivity rozhodně neklesá. Z ekonomického hlediska studie porovnává tuto hodnotu s hodnotou žraloků, kteří jsou každoročně komerčně loveni po celém světě, a odhaduje tuto částku na 780 milionů dolarů ročně. Hodnota žraloků pro oceánský ekosystém je samozřejmě nevyčíslitelná, ale stojí za to poznamenat, že ani ekonomicky masivní lov žraloků nedává smysl.
Nicméně turismus se žraloky má také své nevýhody a potenciální rizika, a je důležité, jakým způsobem je prováděn a s jakou intenzitou, aby jeho účinky byly pozitivní a udržitelné dlouhodobě. Mezi nejčastěji diskutované problémy patří změny chování žraloků v oblastech, kde jsou tito predátoři přitahováni návnadou a krmeni. To může vést ke změnám v jejich migračních vzorcích, jejich neobvyklému setrvávání na jednom místě a vytváření umělého spojení mezi lidmi a potravou. Další negativní účinky mohou zahrnovat degradaci přirozeného prostředí žraloků nadměrnou návštěvností turistů, jako je ničení korálových útesů v oblastech oblíbených pro potápění. Tyto rizika jsou pak často zdrojem konfliktů mezi snahami o ochranu a ekonomickými zájmy poskytovatelů aktivit. Proto jsou předpisy a dostatečné regulace týkající se tohoto turismu a jejich efektivní vymáhání velmi důležité pro zajištění maximální bezpečnosti pro žraloky, dlouhodobé udržitelnosti a pozitivních výhod pro turisty a místní komunity.
Blue Religion a ekoturistický projekt AMOARA
Turismus se žraloky není jediným způsobem, jak snížit počet jejich výlovu. Jen velmi specifické oblasti si mohou dovolit přivést návštěvníky přímo ke žralokům - oblasti, kde se žraloci vyskytují v dobře dostupných lokalitách, kde je dobrá viditelnost ve vodě, v obdobích s příznivým počasím atd. Mnoho oblastí, kde dochází k významnému rybolovu žraloků, tyto podmínky nesplňuje. Ale i tyto oblasti mají mnoho nabídnout, jako místo projektu Blue Religion AMOARA.
Jedním z cílů projektu AMOARA je řešit problém ze strany rybářů a nabídnout jim alternativní zdroj příjmů ve formě ekoturismu. Projekt AMOARA nechce najednou zakázat rybolov jako zdroj příjmů, který je často děděn z generace na generaci a je zdrojem obživy pro celou komunitu, ale komunikovat a nabízet nové pracovní příležitosti v odvětví udržitelného cestovního ruchu - krok po kroku. Oblast San Blas, která je místem projektu, je místem bohaté a rozmanité fauny - místo, kde je možné pozorovat velryby, jejich mláďata, delfíny, mořské želvy, rejnoky, a další. .San Blas je také obklopen mangrovy s mnoha druhy vzácných ptáků, leguánů a krokodýlů, které můžete sledovat z lodi. Dokonce i na globální úrovni je taková rozmanitost živočichů na jednom místě velmi speciální a tato oblast si zaslouží prosperovat z udržitelných aktivit. Přivést turismus do této oblasti znamená nové pracovní příležitosti nejen pro rybáře, kteří oceán znají lépe než kdokoli jiný, ale pro celou komunitu. Je však extrémně důležité zaměřit se na udržitelnost těchto aktivit, aby z nich měla místní komunita dlouhodobě co nejvíce prospěchu. Předpisy a jejich dodržování, rozumný počet turistů a jasné pravidla pro setkání s živočichy - to vše musí být jasně definováno a dodržováno a regulace jsou jedním z hlavních bodů projetku AMOARA.
Udržitelný a dobře implementovaný ekoturismus představuje elegantní cestu ke změně pro počty žraloků v našich oceánech. Adresuje potřebu alternativních příjmů pro rybáře, kteří by ztratili svůj jediný zdroj obživy, pokud by byla činnost jednoduše zakázána, je prostředkem zvýšení životní úrovně celé komunity a pomáhá šířit povědomí o důležitosti zdravých oceánů pro všechny. Až příště budete plánovat dovolenou a budete chtít zařadit zážitek s divokými zvířaty v ocenánu, podívejte se, zda byste nemohli podpořit obdobný projekt jako je ten náš. Užijete si den na lodi se zkušenými rybáři a zároveň pomůžete predátorům, kteří jsou pro oceán tak nezbytní.